Tak jsem slyšela, že nám nefungoval blog... A také jsem slyšela, že na jiné doméně se lépe pracuje. Takže prosím, Kaisu už tu nehledejte, zkuste spíše odkaz dole. Nebo pokud máte náladu, tak blog tak trochu o ničem ještě níže. Protože tady už to fungovat nejspíše nebude... Ne nejspíše, určitě nebude.

http://kaisa-fireflie.blogspot.cz/

http://lempi-lumi.blog.cz/

Ani jeden není bez viny...

21. září 2013 v 22:45 | Kaisa |  Poezie
Průměrní autoři se pokouší o průměrné básničky. Tahle mi na ploše ležela asi měsíc, než se dočkala vé závěrečné fáze. A proč? Melodicky je to naprostá katastrofa a neumíte si představit, jak to vypadalo před nedávnem. Tohle je ta lepší verze, tak si užijte zase trochu morbidnosti, aby vám to všem nebylo líto. Přeci jenom autor je jen jeden - Kaisa. :)


Kopyta dopadala na navlhlou zem,
myšlenky volně pluly temnou oblohou,
slzy hromadily se v šedém oku mdlém,
pomoci už jí beztak přeci nemohou.

Zvíře funělo, ale stále dívku neslo,
nevzpíralo se, nestěžovalo si, šlo,
avšak krajinou se jeho jméno neslo,
zle, nebezpečně, bázlivě se proneslo.

Skrze bledá ouška dívenka koukala,
nádechy zadrhávaly se v plicích,
vzlyky za vzlykem ze sebe prodrala,
žebra měla plná tepů mučících.

Vztek slíval se s bezmocí, bolestí,
pletla si své pojmy s cizími dojmy,
vábila k sobě všechna lidská neštěstí,
sama uprostřed své duševní vojny.

Válčila dál, a kdo ví, jak, kdy, kde proč…
Ukazuje na trpitelské praktiky,
cítila v nose krev a smrdutou moč.

Přeci tekutiny strachu, paniky,
jela dál, kopyta míhala se pod ní,
chyběl jen kousek, už jen malá chvilička,
ona moc slabá, nepřátelé málo ctní,
a vyvázla by naprosto celičká,
ale teď ji za rameno cosi popadlo,
prudce trhlo, naštvaně mrštilo na zem,
mezi kameny její tělo dopadlo,
zašpinilo nevinnosti bělostný lem.

Sunula se od útočníka dál a dál,
ale příliš pomalu, on byl rychlejší,
za nohu čapl ji samotné smrti král,
ale ta zbraň… ta zbraň je ostřejší,
jak tyčí se v celé své vražedné hrůze,
jak ladně zajíždí do lidského masa,
jak krvavé fleky jeví se na blůze,
dostala se jí otázka polohlasná,
než prudčeji přitiskl do hrudi nůž,
než vzrušeně na tu spoušť pohlédl,
než prsty rozmazal jí na rtech růž,
než láskyplně si ji prohlédl.

Spustily se jí vodopády slziček,
žebrala o život, snažila se prchnout,
dostalo se jí rozšířené zorniček,
nedokázala do svědomí proniknout,
už pomalu neviděla, slyšela tep,
zaslechla jen šeptání milostných slov,
ale do hlavy bodal ji ostrý střep,
a její život ukončil surový kov.

A chlapec se na to zděšeně díval.
A kůň se na to zděšeně díval,
A chlapec nakonec znaveně vstal.
A kůň dále tiše nezpozorován stál.
Chlapec konečně kořist svou uštval,
kůň jen pach mrtvolný slabě čichal,
ani jeden není bez viny…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rexxanna Rexxanna | Web | 22. září 2013 v 10:54 | Reagovat

To je nádhera,luxus,bomba... :D Rozhodně se ti to povedlo.... :-D

2 Sillia Sillia | Web | 22. září 2013 v 19:12 | Reagovat

Jak jsi psala, melodie opravdu není nic skvělého, ale děj, co se odehrává je opravdu perfektní.

3 eazi eazi | Web | 22. září 2013 v 19:17 | Reagovat

Brrrr, běhá mi mráz po zádech. Opravdu trochu morbidní, ale kouzelně morbidně napsáno. ;-) :-D

4 Xanya Xanya | Web | 22. září 2013 v 19:57 | Reagovat

Super,morbidní básničky mám ráda :-D Krásná povedla se ti :-)

P.S. Do SB tě beru :-)

5 Milča Milča | Web | 23. září 2013 v 18:37 | Reagovat

Mě se líbí :-D

6 Eliza Eliza | Web | 27. září 2013 v 16:24 | Reagovat

Wau. Chtěla bych znát další příběh, jako proč to udělal a tak, ale i tohle je naprostá pecka. Líbí se mi, že opravdu jedeš podle děje a že to ten děj má, protože to já absolutně neumím xD Těším se na další tvoje básně a doufám, že co nejdřív nějakou přidáš, protože se mi opravdu líbí a ráda je čtu.

7 nathair-forever nathair-forever | 23. října 2013 v 19:56 | Reagovat

Do tohohle jsem se naprosto zamilovala... Díky bohu za chat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama